Pozvolný vstup do sezóny.Očekávané datum 19.dubna konečně nastalo a s ním začátek nové hasičské závodní sézóny. V mnohém se podobala té loňské, vždyť jsme opět začínali ve Zdešově a opět s novými hadicemi. Loňský rok totiž ukázal, že právě hadice byly jednou z brzd v cestě za lepšími výsledky. V čem se ale lišil start loňské a letošní sezóny, tak to bylo bezesporu počasí. Ve Zdešově jsme minulý rok běželi mezi zbytky sněhu a bez jediného tréninku. To letošek byl o něčem jiném, jarní počasí se objevilo již v březnu. Neváhali jsme proto a trénovali, pokud to celému týmu časově vycházelo. Ti, kteří sledují náš Facebook, určitě také zjistili, že náš první trénink roku 2014 probíhal již v březnu a hned za tmy. Ne, že bychom to plánovali, ale malý průtok z vodního zdroje způsobil téměř hodinové čekání, než se napustí celá káď a my budeme konečně moci letos poprvé vyběhnout. Náš druhý trénink probíhal až těsně před Zdešovem, nicméně s novým vybavením. Obec Kaliště vybudovala hydrant, díky kterému odpadlo čekání na napuštění kádě. Ale hlavní novinkou byly již zmíněné hadice. Trénink byl úspěšný my jsme a plni očekávání v sobotu okolo 10. hodiny vyráželi směr Zdešov. Chvátat jsme nemuseli, startovní pozici jsme rezervovali již v prosinci, ale rezervovat si dobré parkovací místo naneštěstí nešlo. Bohužel na nás nezbyl tak skvělý flek jako loni, ale museli jsme vybavení tahat vcelku daleko. Po příjezdu jsme klasicky obhlédli trať a okolí, zaregistrovali se a pozdravili známé tváře. Díky slunečnému počasí jsme start soutěže mohli sledovat přímo z okolí tratě, namísto z KD jako v loňském roce. To byla hrozná kosa. Po poledni dorazil zbytek většina týmu a konečně jsme se mohli jít připravovat. Jak už to bývá, předpokládali jsme, že jsme něco zapomněli v hasičárně. To se ovšem nestalo. Měli jsme vše, tedy až na jednu věc, Chyběl nám vzduch v kolečkách u vozíku na mašinu. Když jsme pak mašinu táhli směrem ke startu, naše kolečka krásně kopírovala terén. I přesto tyto menší trable se nám na základnu podařilo dostat. Po 3-minutové přípravě jsme se ocitli na startovní čáře. "Závodníci na místa, připravte se, pozór," malá pauza, následoval výstřel a my se vrhli k základně. Vypadá to slibně, věříme si na vylepšení osobáku, to by ovšem Vojta na pravém proudu nesměl pustit céčko moc brzy. Nedotáhl a tím pádem i prostříkal něco přes 2 vteřiny. To je moc, čas 18,57s daleko zaostává za špičkou. Zvlášť s přihlédnutím k slušnému času na druhém proudu (16,72s), se kterým bychom figurovali kolem 10. místa z téměř 50ti týmů, nás celkový čas zamrzel. Poté se však shodujeme, že je to lepší než loňské enko a že ty hlavní závody teprve přijdou. Při této debatě za platem nás najednou vyrušila rána. Klukům z Chválkova bouchlo kolečko u vozíku. Inu i zde jsme na tom nedopadli zas tak zle a domů si vezeme všechna, ikdyž poloprázdná, kolečka. Nebalíme to hned po závodech, posedíme v KD, vyvedneme ceny za 22.místo, popijeme s vítězi z Bohdalína, kteří za námi zavítali s plným pohárem zelené. okolo 19. hodiny už ale opouštíme místní mírně připitou společnost. Vezeme i kluky z Panských, jenž by se neměli jak dostat. Ti však ještě nekončí, vykládáme je totiž v Horním Poli, kde zrovna začínala místní Velikonoční veselice. My míříme k domovům, snad někdy příště...
Sestava: Koš - Roman; Savice - Lukáš; Stroj - Peťa; Béčka - Baron; Rozdělovač - Matěj; Levý proud - Tomáš; Pravý proud - Vojta
Formát pro tisk
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).